Trabant team Nejdek

trabinejdek@seznam.cz
....Zdravíme všechny!

Na základě toho, že se dá dokázat i nemožné (viz stránka mého brata Páji), jsem se rozhodl publikovat a zdokumentovat alespoň ty nejhlavnější fáze našich pokroků a hlavně začátků trabantmanie.


Takhle se tvoří dějiny :)


 
 

Moje první dojmy z trabanta byly díky mému bratrovi, který kdysi vyměnil krásný nový hever za nepojízdného ryntyntyna takovéto: "Tohle neni auto, že ne?!" Tím to všechno začalo. Svým způsobem mi bylo úplně jedno, co s trábošem bude dělat. Přece jenom mu bylo 13 let a neměl jsem nejmenší zájem ho v tom podporovat. Jenom jsem věděl, že si ukrojil hodně velký krajíc chleba. Záhy, když dovezl ještě dalšího, na první pohled daleko hůř vypadajícího smrdícího dvoutakta, pozbyl jsem veškeré naděje o znovunabytí jeho inteligence. Stejně žádnou neměl a nemá dodnes :))

 Pája trávil v garáži, která je mimochodem na jednom z nejhezčích míst Nejdeckého okolí, většinu svého volného času. Pomáhal mu také kamarád a věčný smolař Honza Michal (Hanz), který ovšem i za největšího úsilí víc uškodí, než pomůže. Mohl bych klidně publikovat celou samotnou sekci odborných popisů toho, jak důmyslně a nevědomky ničí vše, co mu přijde pod ruku. Proto vám radím. Jestli nechcete přijít k újmě na zdraví, utíkejte od něj. Ale to mu hodně křivdim. Občas něco i nezničí. Proto s ním také počítám při přestavbě mého trabiho. Bude brousit. :))

Mou nedůvěru vzbuzoval vždy příchod mého bratra domů. Byl většinou úplně černý a na obličeji měl otisknuté ochranné brýle. Jeho vzezření bylo příšerné. Sypala se z něho špína, špony, kdejaký bordel a smrkal černou nepopsatelnou hmotu. Jednou dokonce přišel s tím,že si do uší narval místo sluchátek proti hluku kusy látky. Nebýt chirurgického zákroku naší známé, mělo to téměř tragické následky.

Během velmi dlouhé doby broušení, vaření za pomoci otce a dalšími různými pracemi, jsem vždy jen nenápadně nakoukl do garáže, abych zjistil, co se tam vůbec děje. Dokonce jsem pomohl s přípravami na stříkání. Dřina mého bratra, otce a Honzy se pomalu začínala vyplácet. Tehdy mě začal trabant kapku zajímat. Otec, který si zaslouží zvláštní uznání provedl téměř bezchybnou práci s nastříkáním. Pájův blesk dostal červený nytrokombinační kabát, který nemá daleko k absolutní dokonalosti. Tedy alespoň na naše amaterské podmínky. Světu se ukázal nový skvost, který se jen tak nevidí. Tehdy se mi ryntyntynové začali i trochu líbit. Po pravdě řečeno, byl to zatím pouze "obyčejný" trabant ale přesto jiný než ostatní. Když s takovýmto autem jedete městem, rozhodně neutečete před zkoumavými zraky kolem jdoucích.

Okolo garáže vždy projížděl, shodou náhod také v trabantu, nezadaný pětatřicetiletý velmi dobře stavěný urostlý mladík jménem Jirka Schonack (Šéma) a vždy velmi hlasitě troubil. S trabantem jezdí tak rychle, že mu na hlavě nazbyly již skoro žádné vlasy. Je to dobrák od kosti. Případné uchazečky ho mohou najít na některých ze srazů.  :))  Po měsících trapného troubení se konečně rozhodl prohodit pár slov a ohromujícím smykem zastavil u naší garáže.

Najednou se na scéně objevil Jirka Bumba (Bimbo). Od vidění jsem ho znal již dříve. Dělal stejnou školu. Pája se dozvěděl, že je také majitelem trabanta. Náhoda tomu dala, že zrovna v tu chvíli něco sháněl a se stali přáteli. Jirka začal trabiho dávat dohromady po vzoru mého bratra. Jedinou věcí, s kterou mu pomohl můj otec bylo stříkání. (Jinak vše najdete na jeho odkazu).

 Pája a Bimbo se spikli a Šému psychicky deptali, jakého má škaredého a prašivého trabanta. Šéma podlehl jejich naléhání a koupil si na dračení jiného vraka draka. Toho starého začal dávat dohromady. Vše si také dělal sám kromě broušení kvůli novému laku. Můj otec jako již velký šéf opět neodmítl pomoct a bravurně zvládl nastříkání. Výsledek si můžete opět prohlédnout. (viz jeho odkaz)

 Nakonec díky již předešlé publikované stránce se na výsluní objevil také Lukáš Kosíř. Bohužel jsem neměl čest zaznamenávat pokroky ve vývoji jeho trabiho, jelikož jsem ho v tu dobu ještě neznal. Avšak nám sámotným dodal spoustu nápadů a inspirací. Osobně jsme se poznali až při výpravě na sraz ve Vrbně. Byla to strašná sranda. Oproti našemu gigolovi Šémovi je však zadaný, ale i to se může změnit :))
 
 

Tak tohle byly začátky Bumby a Páji



Tak honem do toho a prohlídněte si naše přiložené oku lahodící fotky, inspirace, nápady a hlavně storory :) Doufáme, že se vám naše stránky budou líbit a popřípadě vám i kněčemu bude.